Plamen mládí

24. února 2018 v 13:56 | TheGreyMouse
Ležela na posteli. Přišla zima, za okny sněžilo a v krbu trpělivě praskal oheň. Přicházela jí navštívit vnoučata, děti. Všichni se na ní usmívali, žertovali s ní. Ale slyšela je, jak za dveřmi vzlykají a ptají se doktorů, kolik času ještě zbývá. Kolik času zbývá, než je opustí na věčnost. A slyšela doktory, jak odpovídají.Ne víc jak měsíc, říkali. Maximálně šedesát dní.
Tak se usmívala na své blízké zpátky. Ale nebrečela, jakmile za nimi zapadly dveře. Nebála se, a ráda by jim to vysvětlila. Jenže nevěděla jak.
Přišlo jaro, a ona navzdory všem předpovědím lékařů stále žila. Jeden z jejích vnuků jí přijel navštívit. Smutně se na ní díval, nežertoval, a ona si uvědomila, že zřejmě sebral odvahu jí to říct. Jako jediný z ceé rodiny.
"Umřeš, babi," zašeptal tiše. Očekával, že jí zpáva rozhodí, ale ona se jen pousmála.
"A kdo ne?" zeptala se mírně. Vnuk potřásl hlavou.
"Ne...ne. Nemělo by to tak být. Dobří lidé...lidé jako ty, babi, by neměli stárnout. Měla bys zůstat věčně mladá, věčně žít," zamumlal mezi slzami. Babička ho vzala za ruku.
"Věčně žít?" tiše se zasmála, "Ne, to bych nechtěla. A mladá, mladá stále jsem..." Vnuk se na ní zkoumavě zadíval. Nebyl si jistý, jesli si nedělá legraci. Ale pak to uviděl.
Pod vrstvami vrásek a stařeckých skvrn, pod kostmi zkřehlými stářím, stále záříl plamen. Plamen plný života, mládí. Plamen stále stejně divoký a nespoutaný jako v den, kdy se narodila.
Staří duši nemění, a plamen je věčný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 24. února 2018 v 16:29 | Reagovat

máš pěkný blog
můžeš se podívat i na můj pokud budeš chtít

2 anit-blog anit-blog | 24. února 2018 v 16:30 | Reagovat

Moc pěkné....a pravdivé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Moje wattpad přezdívka: Heslok
Moje pinterest jméno: Verča (jak jinak:D)