Srdce a duše- Třetí část

1. února 2018 v 15:19 | TheGreyMouse |  Mé spisovatelské pokusy
No, tak jsem nakonec ještě dneska dopsala i tuhle část. Na druhou stranu mi došla fantazie ohledně pojmenovávání jednotlivých částí, takče budou jenom číslíčka :D A prosím, piště komentáře!

"Takže, jak dlouho už tu jsi?" zapředla Zara, když se jí konečně podařilo nenápadně se přichomítnout k Alanovi. Ten překvapeně poskočil, když si uvědomil, že stojí za ním.
"Bože!" ulevil si, "chodíš jako duch."
"Hmm. Ale je pár věcí, které umím ještě daleko líp," zašeptala Zara pár centimetrů od jeho ucha. Alan okamžitě poodešel pár kroků stranou a téměř podvědomě si otřel místo, kde se ho málem dotkla. Zaru to urazilo. Dobře, plán B, rozhodla se.
Dlouhým, elegantním krokem zamířila ke krátkému molu, cestou se smyslně vyvlékala z trička. Na sobě měla své nejhezčí plavky. Když došla ke kraji lávky, tričko už bylo dole. Odrazila se a ladnou šipkou vletěla do vody.
Představovala si, že vyplave o pěkných pár metrů dál pod Alanovým obdivným pohledem. S čím nepočítala, byl silný nános bahna na dně, do kterého se zabořila hlavou s rukama napřed. Když se konečně vyhrabala ven a vystrčila hlavu z vody, přivítalo jí pochechtávání. Vlasy i tvář měla celé od bahna, až zrudla studem. Naproti tomu Alan se vesele usmíval.
"Chtěl jsem tě varovat, že u mola je bahno, ale tys mi nedala šanci promluvit. A kromě toho jsme byl tak uchvácenou tvou krásou, že jsem se na víc nezmohl," ironie v poslední větě přiměla Zaru zrudnout ještě víc.
"Ty- ty idiote!" zařvala, seškrábla si trochu bahna z vlasů a hodilo ho po Alanovi. Zasáhla přímo do obličeje. Ale místo toho, aby se kluk taky naštval, se ještě víc rozesmál. Zařiny tváře už jen hořely. Jak ho teď nenáviděla!
"Jsi teď, po své dětinské pomstě, spokojená?" zeptal se Alan mezi záchvaty smíchu. To už Zara nevydržela, vyletěla z vody a rozeběhla se zpět do domu. Zuřila, ale zároveň se jí do očí tlačily slzy. Za sebou stále slyšela Alanovo pochechtávání.

Ze svého pokoje vylezla až večer, aby se najedla. Důsledně se vyhýbala komukoliv, kdo by s ní chtěl promluvit. Povedlo se jí sednout ke stolu pro jednoho, takže si nemohli přisednout, a hned po jídle se téměř rozeběhla zpět do pokoje. Ale cestu jí zastoupila osoba, kterou si přála vidět ze všech nejmíň na světě.
Když se před ní Alan postavil, odvrátila se. Pořád se cítila velmi trapně, ale i naštvaně.
"Co chceš?" vyštěkla.
"Já- jen jsem se tě chtěl zeptat, jestli by jsi se mnou neprobrala program na příští týden," navrhl Alan. K jejímu překvapení nezněl jeho hlas ani výsměšně, ani vítězně. Spíš to vypadalo, jako by se svým způsobem omlouval. Opatrně zvedla oči a setkala se s jeho pohledem.
"Tak- tak fajn," souhlasila tiše. Alan se usmál a pokynul jí rukou, aby ho následovala. Nezamířila ale zpátky do společenské místnosti, místo toho se vydali ven, kde se posadili na lavičku před domem.
"Dobře, takže, každé úterý pouštíme film. Ve středu je kreativní vyšívání," u tohohle bodu se odmlčel, když si všiml, jak znechuceně se Zara zatvářila.
"To bys nevěřila, jaké je vyšívání legrace," řekl jí trochu nedůtklivě, "Tudíž potřebuju doplnit nějakou aktivitu na čtvrteční večer, v pátek nic nebývá," dodal pak. Zaře se na tvář vloudil lehký úsměv.
"Co diskotéka? Tancovačka, nebo jak tomu tady říkáte," navrhla provokativně. Alan trochu nakrčil obočí.
"Nejsem si jistý, jestli...ale ty jsi taky organizátor, tak proč ne," souhlasil váhavě. Pak moment mlčel.
"To s tím rybníkem- nebylo to nic proti tobě. Nechtěl jsem ti ublížit," řekl tiše. Zara se prudce odvrátila. Bylo možné, že zahlédl její slzy?
"Neublížil jsi mi," odsekla trochu ostřeji, než měla v úmyslu. Alan po několika vteřinách pokýval hlavou.
"Tak se vraťme k programu," prohlásil s odkašláním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Moje wattpad přezdívka: Heslok
Moje pinterest jméno: Verča (jak jinak:D)